Klub na obranu demokracie vydal programové stanovisko k aktuální politické situaci. Shrnuje v něm příčiny současné krize a navrhuje cestu k jejímu překonávání a obnově poničené demokratické politiky. Problém Babiš stejně jako problém Zeman je podle KOD politický problém a jako takový je třeba ho v rámci ústavy a platných zákonů řešit. „To, na čem byly postaveny dosavadní veřejné protesty, je nedostatečné a nepřesvědčivé. Kriminální problémy spojené s Andrejem Babišem jsou jistě významné a měly by být řádně prošetřeny. To však není hlavní důvod, proč pan Babiš a jeho uskupení nemají v demokratické politice co pohledávat. Věřit, že ANO není jen pouhý Babišův mocenský nástroj, je něco podobného, jako bylo v 60. letech minulého století hlásat, že KSČ lze reformovat,“ píše se v dokumentu „Demonstrovat? Jistě. Ale napřed myslet“, který schválila valná hromada KOD dne 18. května 2018.
Demonstrovat? Jistě. Ale napřed myslet
I.
Po pětiletém plíživém sesuvu české demokracie, který vyvrcholil volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu loňského roku a letošní prezidentskou volbou, proběhly v poslední době nepřehlédnutelné veřejné protesty, které se týkaly podstaty věci: Jednoduše řečeno: problém je nejen Miloš Zeman, ale také a především Andrej Babiš. Dále: komunisté jsou (ještě) nebezpečnější než SPD. A konečně: ozvaly se tu a tam i projevy podpory demokratickým politikům.
Zároveň hrozí, že dobrá vůle lidí, kteří se protestů zúčastnili, záhy vyschne. Je totiž nezbytné, aby odpor proti Andreji Babišovi a babišismu stál na nějakých společných zásadách, na nichž by se demokraté bez rozdílu orientace dokázali shodnout. Tyto zásady lze zformulovat jen v otevřené svobodné debatě, která sice nemůže proběhnout na náměstích, ale její závěry je pak možné a nutné i na náměstích prosazovat.
Klub na obranu demokracie by chtěl k takové debatě přispět tím, co prosazujeme během pěti let naší existence.
II.
Po listopadu 1989 proběhly u nás významné společenské změny, na nichž pak od svého vzniku stála Česká republika. Byla obnovena parlamentní demokracie a položeny základy právního státu, opřeného o základní občanská práva a svobody. Začaly fungovat svobodná soutěž politických stran a nezávislá média. A díky tomu všemu se naše země mohla znovu stát součástí společenství demokratických států, jak se to zhmotnilo v našem členství v EU a v NATO.
Nová česká demokracie měla od počátků spoustu chyb. Tak to v demokracii chodí. Úsilí napravit je vyústilo nakonec do hluboké politické krize, která během posledních pěti let naši demokracii velmi vážně poškodila.
Dominantní postavení na české politické scéně zaujala „rodinná firma“ Andreje Babiše: zároveň silné politické hnutí, obří průmyslový podnik a mohutná mediální lobby. Usiluje o privatizaci České republiky do vlastních rukou. Takový útvar do demokratického společenského uspořádání nepatří. Demokracie má stát na oddělení praktické politiky, podnikání a nezávislých médií.
Souběžně probíhá cílený pokus Miloše Zemana o změnu zahraničněpolitické orientace České republiky.
III.
To, na čem byly postaveny dosavadní veřejné protesty, je nedostatečné a nepřesvědčivé. Kriminální problémy spojené s Andrejem Babišem jsou jistě významné a měly by být řádně prošetřeny. To však není hlavní důvod, proč pan Babiš a jeho uskupení nemají v demokratické politice co pohledávat. Věřit, že ANO není jen pouhý Babišův mocenský nástroj, je něco podobného, jako bylo v šedesátých letech minulého století hlásat, že KSČ lze reformovat. A věcně vzato: pana Babiše by dnes mohly přimět k odstoupení pouze prohrané svobodné volby.
Problém Babiš (stejně jako problém Zeman) je politický problém a jako takový je třeba ho řešit, samozřejmě v rámci ústavy a platných zákonů.
Hlavní úkol je obnova poničené demokratické politiky. Je to běh na dlouhou trať a nevyřeší se jen demonstracemi. Situace je dnes jiná než v roce 1989. To, oč jde, je také a především masarykovská „politická práce drobná“. A je třeba, aby se veřejné protesty propojily s každodenní politickou aktivitou demokratů v politických stranách i mimo ně.
IV.
Proti babišovské a zemanovské jednotě je potřeba postavit demokratickou pluralitu. Tu nelze vytvářet na náměstích, ale v každodenní politické diskusi. Bohužel k tomu dnes není mnoho ochoty. Proto dáváme veřejně k dispozici tyto řádky.
V Praze dne 18. května 2018
Za výbor KOD: Bohumil Doležal, Vojtěch Kučera, Miroslav Fleischman, Pavel Otto, Jan Scheinost