Máme se bát Ruska?

Klub na obranu demokracie uspořádal ve spolupráci s Občanským institutem a CEVRO institutem diskusní večer na téma: Máme se bát Ruska? Diskusi na téma Ruské zahraniční politiky si přišla vyslechnout více než sto čtyřicet zájemců.

KOD RUSKO 1

Hovořilo se především o povaze ruského režimu. V diskusi zazníval názor, že převažuje především pragmatické pojetí moci bez silného ideologického základu. Ruská společnost je uspořádána oligarchicky a střední třída má jen minimální vliv na politiku a velmi omezené možnosti samostatného rozhodování i v dalších oblastech. Také ekonomická moc je silně provázána s politikou.

Zleva: Luboš Dobrovský, Roman Joch, Karel Svoboda, Ladislav Mrklas, Bohumil Doležal
Zleva: Luboš Dobrovský, Roman Joch, Karel Svoboda, Ladislav Mrklas, Bohumil Doležal

Pokud jde o zahraniční politiku Ruska, v mnoha příspěvcích do diskuse zazněl názor, že oslabení velmocenského postavení po pádu SSSR se současná politická elita usilovně snaží kompenzovat a oblasti, které tehdy Rusko ztratilo znovu získávat. Významným nástrojem ruské zahraniční politiky je v tomto směru vytváření ekonomické závislosti. Imperiální tradice Ruska spolu s potřebou současného režimu ukazovat sílu, jak ve vztahu k zahraničí, tak s ohledem na domácí politiku, přispívají ke snaze o nové rozšiřování Ruské sféry vlivu.

Mnozí diskutující dále upozornili na fakt, že nekritický postoj velké části dnešní české politické reprezentace může vést k posilování ekonomické závislosti ČR na Rusku a potažmo k jejímu politickému oslabení.

Luboš Dobrovský, býv. velvyslanec ČR v Moskvě
Luboš Dobrovský, býv. velvyslanec ČR v Moskvě

Úvodní příspěvky do diskuse přednesli:

•    Luboš Dobrovský, býv. velvyslanec ČR v Moskvě
•    Roman Joch, publicista, ředitel Občanského institutu
•    Karel Svoboda, historik,  FSV UK
•    Bohumil Doležal, publicista, předseda Klubu na obranu demokracie
Diskusi moderoval Ladislav Mrklas, prorektor CEVRO Institutu.