Podpisová akce: Vytvořme prostor pro svobodnou diskusi!

V posledních několika letech se u nás polistopadová demokracie plíživě mění v babišovské a zemanovské Nové pořádky. Veřejné protesty mohou být účinné jen tenkrát, budou-li provázeny svobodnou rozpravou za účasti demokratických politiků, občanských iniciativ a odborníků. Nikoli v jednotě, v pluralitě je síla! A nejde jen o to, kdo a co má odejít, ale hlavně kdo a co má přijít. Klub na obranu demokracie podporuje návrhy, které vzešly ze Senátu PČR (např. od senátora Beka), a chce přispět k takové diskusi. Pokud s námi souhlasíte, prosíme, podpořte nás svým podpisem zde. Text výzvy najdete ve zprávě pod podpisovým formulářem.

Text výzvy najdete pod podpisovým formulářem. Ke stažení ve formátu pdf je k dispozici zde.

Vytvořme prostor pro svobodnou diskusi!

V roce 1989 se u nás otevřela cesta k obnově demokracie a právního státu. Naše země se stala součástí společenství demokratických států, ztělesněného nyní v NATO a v EU. Toto politické uspořádání mělo řadu chyb, bylo však otevřeno změnám k lepšímu.

Plodem hluboké veřejné nespokojenosti v posledních letech je teď bohužel to, čemu jeden z konstruktérů, Andrej Babiš, říká Nové pořádky.

Pokud jde o moc zákonodárnou, Poslaneckou sněmovnu ovládá Babišův mocenský útvar, vlivná politická strana s mohutným ekonomickým zázemím a mocnou mediální lobby. V základních věcech má oporu v Okamurově SPD a v komunistech. Toto uskupení má bezmála ústavní většinu, demokratická opozice je velmi oslabena.

Pokud jde o moc výkonnou, prezident Zeman využívá přímý mandát k faktickému posilování svých pravomocí. Vykládá si ústavu podle svého a v zahraniční politice se orientuje na východ, na Čínu a Rusko. Menšinová vláda ANO a ČSSD je závislá na podpoře komunistů, s nimiž je Andrej Babiš dohodnut.

V takové situaci si ani soudní moc nemůže natrvalo udržet nezávislost. A zjevný je i celkový úpadek nezávislosti médií.

Nové pořádky mají zatím formálně vzato veřejnou podporu. Právě proto je jim však třeba v rámci dosud platné ústavy a zákonů ze všech sil čelit. A na tom je třeba se průběžně domlouvat.

Důležité jsou přitom tři zásady: za prvé, nejde jen o to, kdo a co má odejít, ale hlavně kdo a co má přijít.

Dále: veřejných protestů je velmi třeba. Je však taky třeba, aby tu předem byla svobodná rozprava, z níž vzejde nejlepší nápad. Nikoli v jednotě, v pluralitě je síla!

A konečně: k občanské společnosti nepatří jen nezávislé iniciativy a odborníci, ale zcela podstatně i politické strany jako instituce pro formování a provádění politiky. Takovou občanskou společnost je třeba dát dohromady, nic jiného nemá proti Novým pořádkům šanci.

Pozoruhodný v tomto smyslu je návrh senátora Beka, který zazněl 13. května na Staroměstském náměstí: Senát PČR se má stát místem, které nabídne prostor pro společnou diskusi demokratických stran, občanských iniciativ a odborníků a pomůže artikulovat veřejné mínění, jež dnes naplňuje náměstí v českých městech. Tento návrh podporujeme, a navíc: sami se pokusíme v rámci našich sil a možností vytvářet v našem dosahu podobný prostor.

Vytváření takového prostoru je do budoucna stejně důležité jako pořádání veřejných protestů. Ba co víc, veřejné protesty budou mít smysl jen tenkrát, pokud tu podobný prostor vznikne. Pokud s námi v této věci souhlasíte, prosíme: přidejte se k našemu úsilí i vy a podpořte nás zároveň svým podpisem.

28. května 2019

Za Klub na obranu demokracie členové výboru:
Bohumil Doležal, Vojtěch Kučera, Miroslav Fleischman, Pavel Otto, Jan Scheinost

Členové Klubu na obranu demokracie a bývalí účastníci Demokratické iniciativy:
Jan Bouchal, Petr Dušejovský, Martin Erben, František Hodík, Petr Chowaniec, Vladislav Kahle, Petr Kreuz, Jaroslav Lenert, Martin Litomiský, František Lízal, Hana Mahlerová, Josef Matoušek, Jitka Matoušková, Herbert Pařízek, Jan Pavlík, Vladimír Peřina, Ivan Rigel, Tamara Riglová, Václav Řeřábek, Lenka Smětáková, Gabriela Sodomková, Milan Sýkora, Pavla Sýkorová, Jiří Šimeček, Jiří Vaněk, Ladislav Voves, Milan Zapletal, Jan Zima